Cesta
Tak a je to tu, v dubnu jsem kývnul na nabídku uběhlo pár měsícu a v pondělí 22. července v 8:00 jsem vstoupil na půdu letiště Václava Havla. Letěl jsem přes Frankfurt a cesta byla celkem poklidná ale nepříjemně dlouhá. Let PRG->FRA snad ani nestojí za zmínku, přistáli jsme v podstatě dřív než jsem si stihnul uvědomit že letíme, navíc jsem měl celou trojsedačku jen pro sebe, což je na tak krátkém letu zbytečné, ale na druhém letu by to nebylo úplně od věci. Na letišti ve Frankfurtu jsem čekal asi 3 hodiny a pak hurá na 11. hodinový let do SFO. Hned na začátku mě potěšil pán co seděl na mém místě naštěstí neuměl ani slovo anglicky a tvářil se dost nechápavě, vše se vysvětlilo tím že to je němec. Posunkovou řeči a lámanou němčinou jsem ho donutil aby si odsednul, zřejmě cthěl sedět v uličce a doufal že ho nechám, no nenechal. Navíc pán měl o něco širší ramena než já, takže mě čekala skvělá cesta. Bohužel united airlines pořád ještě nemají v economy class obrazovky u každého sedadla tak jsem byl odkázán na velkou obrazovku nebo sám na sebe.
Celnice
Let jsem přežil a teď mě čekalo to důležité, všechny papíry v pořadku? Zapoměl jsem něco? Nepošle mě nějaké chybějící razítko zpátky do evropy? Bude anální sonda?
Takhle jsem si užíval postávání ve frontě.
Když jsem se konečně dostal na řadu, tak si mě pán prohlédl chtěl pár dokumentů. Kupodivu nechtěl formulář I-129S, který se tváří strašně důležitě, jenom ho po mě ještě nikdo pořádně nechtěl. A pořád mám všechny tři kopie. Během zkoumání mého pasu a bušení do počítače pan celník jednou odběhl zeptat se na něco kolegy, pak naštěstí přišel dal mi razítko do pasu, napsal L1 dopsal že platí do 20. července 2016 a popřál mi hodně štěstí. Pak už jsem si jen vyzvedl kufr a oddechl si, že jsem nebyl poslán na podrobnou prohlídku.
Enterprise - autopůjčovna
Další krok byl jednoduchý, najít AirTrain a nasednout na blue line který mě dovezl až k autopůjčovně.
Airtrainem to byly tři zastávky a vystoupil jsem rovnou do místnosti kde je asi 8 autopůjčoven, moje byla až na levém konci a jako u jedinné nikdo nestál ve frontě. To mě sice trošku znepokojilo ale co nadělám. Zde přišel můj první střet s realitou, stalo se něco co jsem opravdu nečekal. Já tomu chlapíkovi skoro vůbec nerozuměl takže to bylo trošku na dýl a připadal jsem si jak tatar. I přes jazykovou barieru (na moji obranu je třeba říct, že on podle mě mluvil napůl španělsky) jsem pochopil, že po mě chce kreditku a tak jsem mu ji nedal a dobře jsem udělal, protože nakonec se ukázalo že ji vůbec nepotřebuje, auto je půjčené skrze firmu. Po nějakém čase mě chlapík propustil, že mam jít o dvě patra níž a tam že už na mě čeka chlapík s kterým si vyberu auto. Chlapíkovi dole jsem rozuměl trošku líp ale taky dost bídně, každopádně vybral jsem si auto z předvybrané kategorie. V mém případě došlo na ford focus, přiobjednal jsem si pojištění protože jsem tak trošku srab a podepsal jsem se asi 10x. Zamával jsem chlapíkovi a vydal se bloudit do města.
Cesta do hotelu
Cesta do hotelu podle mapy vypadala docela jednoduše, měl jsem pro jistotu vytisknuto z google maps i přesné instrukce. Naštěstí jsem se okamžitě ztratil takže mi ty instrukce nebyly moc k užitku. Na druhou stranu je amíkům třeba přiznat, že maj všechno celkem solidně značený takže jsem se celkem rychle dostal na 101 a mířil na sever. Vzhledem k tomu, že jsem z letiště vyrážel cca v 6pm tak nikoho nepřekvapí, že zácpa na sebe nenechala dlouho čekat. Tak jsem se nudil a fotil alespoň svojí cestu z auta.
 |
| Takové počasí je tu prý naprosto běžné |
 |
| Tímhle směrem se naštěstí mýtné neplatí |
Ubytování
Na hotel jsem přijel k večeru a na recepci na mě už čekala pošta od Wells Fargo s informacemi o založeném účtu, což bylo přijemné překvapení. Hotel je přijemný rodinný hotel s apartmánky, já mám asi klasický 1BR apartment, ale o ubytování udělám separátní příspěvek na blogu. Nicméně protože mé biologické hodiny hlásily 5 hodin ráno tak jsem si šel lehnout.
První den v práci
V úterý jsem měl domluvenu schůzku s HR v 10am, což nebylo úplně dobré vzhledem k tomu, že jsem se probudil už v půl šesté. No nějak jsem to přečkal a vydal se do práce, samozřejmě autem. Z corte madera do novata na první sjezd to trvá cca 10 minut. V novatu jsem si trošku pobloudil, ale nic dramatického. Když jsem dorazil k hangárům tak jsem si teprve uvědomil, že vlastně nevím v kterém hangáru vlastně bydli 2K Games. Projel jsem tedy kolem všech hangárů abych si všimnul, že hangár 6 je 2K Marin, tak jsem zaparkoval a vydal se tam, zarazilo mě že tam není žádná recepce, ale přesto jsem vrazil dovnitř, no nebylo to správně. Tak jsem zavolal na naší HR a ta mi řekla že mám jit do hangáru 10, ten jako jedinný jsem již od začátku považoval za nepravděpodobný protože je na něm napsáno "Air force shops".
Naše HR mě přivítala a položila přede mne tunu papírů k podepsání, pak se omluvila, že má od 11 do 1 nějaké školení, až později ten den jsem se dozvěděl že je to "harrasment" školení. Jak přiznačné, asi mě taky čeká, nevím jestli se těšim. Své papíry jsem si začal vyplňovat už u svého pracovního místa poté co jsem se naživo seznámil s kolegy co jsem už znal z vidconu.
V práci je kupodivu celkem přijemné pracovní prostředí, sice je to open space, ale na druhou stranu pracovního prostoru jsme dostali až až, každý má rohový stůl a spoustu odkládacího prostoru. I když za týden se stěhujem do jiné časti hangáru, tak jsem zvědav co to bude znamenat pro můj osobní prostor.
Úřady
Ve středu ráno jsem se vydal na úřady pro své unikátní americké identifikační číslo, tzv social security number, nejbližší úřad je v San Rafaelu což je mezi Corte Madera a Novatem takže to byla jasná volba. Ve městě jsem si opět trošku pobloudil ale nakonec jsem se našel. Zaparkoval jsem u silnice na parkovacích hodinách, zaplatil si na 40 minut (20 minut za čtvrťák) a vydal se do budovy.
Vevnitř jsem se musel vyšplhat do třetího patra, a musím říct, že mě cesta celkem zaskočila, dost na to abych si ji vyfotil. Když jsem dorazil do třetího patra tak tam u vchodu stál pán se zbraní, asi policista. Který se ptal co potřebuji než mě vůbec pustí dovnitř. Hned na začátek se mě snažil přesvědčit, že na to abych mohl dostat social security number musím být ve státech alespoň 10 dní. Nenechal jsem se vykolejit (no trošku jo, ale neodešel jsem) a po chvilce se nade mnou pán slitoval a že se půjde zeptat. Naštestí se vrátil s tim že ok a ať si vezmu číslo do pořadníku. Vzal jsem si číslo a sednul si mezi čekající mexičany a začal si hrát s mobilem, takže jsem si nevšiml, že pár minut potom co jsem si sednul mě úřednice volala na screening. Na potřetí jsem se probral a na rychlo jsem k ní doběhl, vypadala docela nabroušeně, ale nevadí. Screening proběhl a teď jsem mohl čekat na opravdové předvolání, to přišlo ani ne po hodině (mezitím jsem si odběhl naházet dalších pár čtvrťáků do parkovacích hodin).
Úřednice chtěla žádost o SSN, můj pas a I-94 form (to je věc kterou si člověk musí po přistání online vyplnit a vytisknout) pak bušila něco do počítače a po cca 10 minutách že děkuje a mé SSN obdržím do 14 dnů na uvedenou adresu. Nicméně pokud nepotřebuji kartičku a stačí mi číslo tak si ho můžu druhý den vyzvednout.
Šoky
Teď už je víkend o dalších zkušenostech z farmářských trhů a dalších věcí se podělím zase někdy příště. Ale co si ještě neodpustím je pár věcí co mě celkem překvapilo a to i přesto, že některé jsem očekával.
- Je tu zima - no ona tu neni zima, ale já prostě čekal že tu bude tepleji. Ale 24 stupňů + studený vítr je nic moc. Ani nemam chuť vlézt do hotelového bazénu.
- Všichni jsou strašně milý - je pravda že jsem od nikoho nechtěl nic co by mu bylo proti srsti, ale i tak je to překvapení. Navíc lidi když se neznaj tak se nezdravěj, ale usmívaj se.
- Safeway - na běžném nákupu člověk ušetří tak 15% (spíš víc) když má club card. Takže už sem si jí taky pořídil
- Maj tu celkem dobrý pivo - lokální pivovary a chutná mi to, ale cenu radši nekomentuju
- Oběd - do firmy jezdí nějaká firma s krabičkama s jídlem za 7 dolaru. Přijede žena v 11:30 a je tam tak do 13:00. Těch krabiček přiveze tak 20? Nechápu jak se jim to může vyplatit. Ale už jsem to jednou použil a dá se to jíst.
- Silnice - oni fakt na stopce všichni stavěj, a funguje to
- Netflix/Hulu - je to božárna a fakt to funguje. I když Hulu používám jenom free a je to samá reklama. Netflix prostě mega boží.
